Snář

Výklad snu - teoreticky

Od nočního snění - ve spánku - odlišujeme denní snění. Denní sny si člověk vytváří za plného vědomí, jsou to jeho fantazie. Jejich obsah je zaměřen na osobu, která sní, na její ctižádost, touhu po moci, uspokojování eroticko-sexuálních potřeb. Denní snění má logiku, není nesmyslné a nepravděpodobné. Člověk si představuje, co kdyby… a vyvozuje závěry z onoho "kdyby". Oproti tomu sny v noci jsou často nereálné, nesmyslné a někdy až absurdní, což vede k probuzení jedince. Ve snu se ignoruje čas a prostor, je možné prožít dvě události současně, setkat se s lidmi, kteří už nežijí, potkat příšery, mimozemšťany. Sny jsou prožívány jako pravá skutečnost.

Jedním z prvních, kdo se zabýval psychologickým významem snů, byl Sigmund Freud. Jeho dílo "Výklad snů" vyšlo v r. 1900. Ve svém psychoanalytickém učení tvrdí, že "člověk, který snil, přesto ví, co jeho sen znamená, jenomže neví, že to ví, a myslí si proto, že to neví". Dotyčného se tedy na význam jeho snu zeptáme. Téměř nikdy nám neodpoví přímo. Vyzveme ho tedy, aby nám ke snu řekl vše, co ho napadne. Je třeba rozložit sen na jednotlivé prvky a hledat asociace, které tyto prvky spojují. Nelze ovšem vyloučit přítomnost náhodných asociací, proto je analýza snů poměrně náročná.
Je třeba se řídit těmito pravidly:
• nestarat se o to, co sen zdánlivě říká, i když je to rozumné, jasné nebo zmatené
• omezit se na to, abychom ke každému prvku vyvolali náhradní představu
• vyčkat, až se skryté a hledané nevědomé vynoří samo.
Podle Freuda existují city, touhy či přání, které ovlivňují naše konání, aniž si to uvědomujeme. Tyto popudy sídlí v nevědomí, což je zvláštní složka osobnosti člověka. Nevědomí neovlivňuje jen naše chování, ale proniká i do našich snů. Nenávist, žárlivost, sexuální touhy, osobní ambice a podobně pronikají do našich snů, protože za bdělého vědomí jsou potlačovány jako společensky nepřijatelné.
Jedním z nejdůležitějších vyvolavatelů snů jsou naše přání. Sen je pak splněním přání. Nevědomá přání mají kořeny v pudové sféře osobnosti. Jelikož se často jedná o "pohoršlivé" tužby, jejich přístup do vědomí podléhá cenzuře, která se uplatňuje i ve snu. Proto jsou společensky nepřijatelná přání zkreslována a maskována. Dochází tak ke snovým deformacím, které zahalují pravou podstatu snových jevů. Sen je tedy Freudem pokládán za znetvořenou náhražku něčeho jiného - nevědomého. To, co sen vypráví, lze označit jako zjevný základ snu. Skrytý základ, k němuž se dá dospět sledováním jednotlivých snových prvků a asociací, jsou latentní (skryté) snové myšlenky. Latentní obsah snu je tedy smyslem, který má být odhalen analýzou snů. Sen má vždycky svůj smysl. Dopátrat se smyslu ovšem není nikterak jednoduché.

posted by BlogdirsAdmin @ 10:34:00 dop.